|
|
Rozvoj počáteční čtenářské gramotnosti u žáků ve vyloučených lokatách
Koudelková, Kateřina ; Wildová, Radka (vedoucí práce) ; Ronková, Jolana (oponent)
Diplomová práce se zabývá počáteční čtenářskou gramotností, a to u žáků kteří žijí ve znevýhodněné lokalitě. Cílem práce je zmapovat jaké faktory ovlivňují jejich čtenářskou gramotnost, jak negativně, tak i pozitivně. A jaké metody a postupy jsou při výuce výhodné. Teoretická část obsahuje čtyři kapitoly. Tématy jsou: vyloučená lokalita, Romové a jejich vztah ke vzdělání, metody počátečního čtení, předškolní příprava a přípravná třídou. V praktické části je cílem najít odpovědi na tři výzkumné otázky. A to formou rozhovorů s pedagogy, kteří učí na škole ve vyloučené lokalitě. Druhou formou jsou kazuistiky konkrétních žáků. Povedlo se zjistit odpovědi na dvě výzkumné otázky. Jak je to u romských žáků s počáteční čtenářskou gramotností? Kvůli nepodnětnému prostředí je žákova čtenářská gramotnost takřka nulová, a to do doby, než nastoupí do základní školy, případně do přípravného ročníku. Do mateřské školy bývají žáci sice zapsaní, ale bohužel docházka často bývá velmi špatná. Jaké faktory nejvíce ovlivňují čtenářskou gramotnost u žáků ze znevýhodněné lokality? Faktorem, který jejich gramotnost ovlivní pozitivně je škola, pokud ji žák pravidelně navštěvuje a absolvování přípravného ročníku. Negativním faktorem je nedostatečná předškolní připravenost, nepodnětné prostředí doma, vztah rodiny ke...
|
|
|
Strategie rozvoje v oblasti školní zralosti v přípravné třídě ZŠ
JANDOVÁ, Tereza
Bakalářská práce se zaměřuje na strategie rozvoje v oblasti školní zralosti v přípravném ročníku ZŠ z pohledu školy i rodiny. Pro naplnění cíle práce byly využity metody kvalitativního výzkumu. Teoretická část se zabývá vymezením základních pojmů, které se vztahují k výše uvedenému tématu práce, zejména na předškolní období, školní zralost a oslabení dílčích funkcí (resp. sociální znevýhodnění) u žáků se speciálními vzdělávacími potřebami v přípravném ročníku vybraného zařízení. Praktická část byla realizována metodou kazuistiky, která byla sycena především informacemi na základě polostrukturovaných rozhovorů, popisné analýzy, pozorování, studia dalších materiálů a dokumentů ve vybraném zařízení.
|
|
| |
|
|
Žák s narušenou komunikační schopností v přípravném ročníku
Malinová, Jana ; Klenková, Jiřina (vedoucí práce) ; Durdilová, Lucie (oponent)
Bakalářská práce "Žák s narušenou komunikační schopností v přípravném ročníku" analyzuje problematiku přípravných tříd. Rozpracovává kompetence školní zralosti a školní připravenosti. Shrnuje vývoj řeči jako východisko k diagnostice narušené komunikační schopnosti. Dokládá přínos přípravných tříd pro rozvoj komunikačních dovedností dětí s odloženou školní docházkou v oblasti Praha 9. Prokazuje potřebu zařazovat děti s narušenou komunikační schopností do přípravných tříd. Dává možnost vyjádření názorů rodičů dětí navštěvujících přípravné třídy na chod těchto tříd. Informuje o existenci přípravných tříd rodiče předškolních dětí v oblasti Praha - východ a zároveň mapuje informovanost těchto rodičů o existenci přípravných tříd. Výzkumné šetření je smíšené. Zahrnuje kvantitativní metodu - dotazník (anketu) i kvalitativní metody: strukturované rozhovory a kazuistiky. Závěr práce obsahuje doporučení pro praxi: změnu školského zákona a zavedení testování školní připravenosti na začátku a na konci školního roku. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Hodnocení připravenosti dětí na zahájení povinné školní docházky pedagogickou veřejností a rodinou
Kopecká, Lucie ; Kropáčková, Jana (vedoucí práce) ; Valentová, Lidmila (oponent)
Záměrem diplomové práce bylo odhalit a následně prezentovat komplexní názory odborné pedagogické veřejnosti a rodičů na současnou problematiku školní připravenosti a s ní spojenými otázkami týkajících se vysokého počtu odkladů školní docházky. K získání těchto názorů byla využita metoda semistrukturovaného rozhovoru s rodiči, s učiteli přípravných tříd a učiteli mateřských a základních škol. Po analýze získaných výpovědí byl dále zvolen postup vzájemné konfrontace těchto dat, posléze konfrontace s odbornými publikacemi, články, webovými diskusními fóry a také k tomuto tématu uspořádanou konferencí. Provedeným výzkumem bylo zjištěno, že problém školní připravenosti zasahuje do dalších problematik: vzdělanost a kvalifikovanost učitelů mateřských škol, kvalita spolupráce školy a rodiny, problematika kapacity mateřských škol a řešení počtu dětí na jedné třídě, věkové složení třídy, odpovědnost za školní připravenost dítěte atd. Výsledky diplomové práce poukazují, jaké názory má rodina a pedagogická veřejnost na aktuální stav nedostatků školní připravenosti dětí a rovněž na oblasti školní připravenosti, v nichž děti v dnešní době převážně vynikají. Hlavní přínos této práce spočívá v poukázání na důležitou a značnou propojenost jednotlivých oblastí školní připravenosti.
|
|
|
Vliv školské legislativy z roku 2016 na chod ZŠ Práčská
Gregarová, Jana ; Pařízek, Michal (vedoucí práce) ; Ortová, Marie (oponent)
Bakalářská práce se zabývá problematikou současného školství. Rozebírá novou školskou legislativu a její vliv na chod základních škol, zřízených dle §16 odst. 9 školského zákona. Seznamuje s historií a vývojem speciálního školství. Upozorňuje na důležitou úlohu školních poradenských institucí, které mají zásadní význam pro stanovení podpůrných opatření a zařazování žáků do vzdělávacích institucí. Popisuje nejčastější diagnózy žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a nejdůležitější body současné školské legislativy. Praktická část představuje ZŠ Práčská, na které byl proveden průzkum. Byla použita metoda analýzy dokumentů, pro kterou byla použita technika dlouhodobého záznamu, a kvalitativní výzkum s technikou polostrukturovaného rozhovoru. Závěrečná část práce je věnována hodnocení vlivu novely školského zákona a jejího dopadu na ZŠ Práčská.
|
|
|
Specifika práce učitelek v mateřské škole a v přípravné třídě základní školy
Meryová, Nikola ; Kučerová, Olga (vedoucí práce) ; Presslerová, Pavla (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na problematiku dvou předškolních institucí, ve kterých lze plnit povinnou předškolní docházku. První institucí je mateřská škola, která má v předškolním vzdělávání nezpochybnitelnou roli, druhou institucí je přípravná třída, která se v posledních letech dostává více do povědomí veřejnosti. Práce tak reaguje na poměrně nedávné legislativní změny v oblasti přípravných tříd. Ty jsou uvedené v teoretické části společně s charakteristikou předškolního období, vymezením pojmů školní zralost a školní připravenost, možností její diagnostiky, představením zmíněných institucí a jejich fungováním. Praktická část práce bude mít za cíl zjistit specifika pedagogické práce učitelek mateřských škol i učitelek přípravných tříd i další specifika, jakými jsou například režim dne či spolupráce s dalšími institucemi, a porovnat je. Sekundárním cílem, který byl vymezen v průběhu práce, je zjištění rozdílů v přípravných třídách v Praze a v Ústeckém kraji (v Mostě). Výzkumné šetření bude realizováno kvalitativním výzkumem za využití metod pozorování, rozhovoru a analýzy dokumentů. KLÍČOVÁ SLOVA mateřská škola, přípravná třída, předškolní věk, školní zralost, školní připravenost
|
|
| |
|
|
Obtíže u dětí přípravných tříd se zaměřením na narušenou komunikační schopnost
Smejkalová, Eva ; Felcmanová, Lenka (oponent)
Abstrakt:Abstrakt: Komunikace představuje schopnost, jak můžeme v běžném životě vyjádřit a sdílet své myšlenky, zkušenosti i pocity. Komunikace sehrává důležitou roli také v průběhu vzdělávání. Ve vzdělávání informace získáváme, osvojujeme si je, učíme se s nimi pracovat a dále je využívat. Pozice dítěte i žáka s narušenou komunikační schopností je v tomto případě mnohem složitější, protože obtíže v mluvním projevu se přenesou do komunikačního děje a mohou ovlivnit zvládání školních dovedností. Vzdělávání žáků s narušenou komunikační schopností je náročný úkol. Žáci nedokážou dostatečně uspořádat a vyjádřit své myšlenky, jejich mluva je mnohdy nesrozumitelná, nerozumí přesně výkladu učitele, nedokážou mluvit dostatečně plynule, aby vyhověli běžné komunikační normě. Z těchto důvodů se dostávají pod psychický tlak a někdy raději přestanou zcela komunikovat. Hlavním cílem předkládané rigorózní práce je analýza nejčastějších obtíží dětí s narušenou komunikační schopností zařazených do přípravných tříd základních škol. Následné vyhodnocení s popisem nejčastějších obtíží z důvodu školní nezralosti směřující ke školnímu odkladu jsou součástí empirické části rigorózní práce. S ohledem na hlavní cíl byly stanoveny tyto dílčí cíle: sledování celkového vývoje dítěte, aktivní pozorování v přípravných třídách s...
|
|
|
Školní zralost a připravenost u žáků v přípravné třídě
Rejmanová, Adéla ; Němec, Zbyněk (vedoucí práce) ; Marádová, Eva (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na problematiku školní zralosti a připravenosti u dětí v přípravné třídě. V teoretické části je vymezena základní terminologie z oblasti vývoje dítěte v předškolním období, předškolního vzdělávání a problematiky vstupu do ZŠ. Jsou zde také podrobně popsány principy Jiráskova orientačního testu školní zralosti, které jsou následně aplikovány v praktickém výzkumu. Výzkumná část se věnuje srovnání úrovně školní zralosti a připravenosti dětí v přípravné třídě s dětmi v mateřské škole. Šetření bylo prováděno zejména pomocí kvalitativních metod, konkrétně prostřednictvím rozhovorů, dotazníků, pozorování a anamnéz. Použita byla ale taktéž kvantitativní metoda, a to sice standardizovaný Jiráskův orientační test školní zralosti pro děti. Daný test je zaměřen na jemnou motoriku a schopnost vizuo-motorické koordinace. Výzkum byl realizován v přípravných třídách a mateřských školách ve Středočeském kraji. Cílem diplomové práce bylo zjistit, nakolik vzdělávání v určitém typu předškolního zařízení může ovlivnit připravenost dětí na školu. Výsledky celého šetření ukázaly, že přípravné třídy mají nastaveny lepší podmínky k rozvoji předškolního dítěte s odkladem školní docházky než mateřské školy. KLÍČOVÁ SLOVA Předškolní vzdělávání, Školní zralost, Školní připravenost, Povinná školní...
|
host ::
RSS.